Soutěžní návrh na Smuteční síň Řepského hřbitova

Zadavatel: Městská část Praha 17
Autor: Ing.arch. Petra Malá
11 / 2012

Architektura Prahy 17 je z velké části určena 20. stoletím a brutalistním socialistickým realismem. Jsou zde betonová sídliště a v menší míře i zástavba rodinných domků. Obyvatel Prahy 17 žije v betonu a zeleni, v pravých úhlech a v určitém stereotypu. Nová budova smuteční síně řepského hřbitova chce navázat na historii Prahy 17, avšak chce rozbít stereotyp její formy.

Návrh smuteční síně je umístěn do horní části řepského hřbitova, která je zatím volná a je určena k rozšíření hřbitova. Osa smuteční síně je prodloužení osy příchozí cesty od brány hřbitova až k jeho zadní části. Síň stojí v ústí cesty a plní tak funkci její dominanty a důstojného zakončení.

Tvar smuteční síně vychází právě z této příchozí cesty lemované alejemi stromů. Návštěvník má při příchodu pocit, že budova je druhou, prodlouženou částí přírodní aleje a jakkoliv je forma hmoty nevšední, příchozí má při jejím spatření důvěrně známý pocit. Druhou inspirací je budova sídla městské části Prahy 17. Jelikož městská část Prahy 17 přímo sousedí s hřbitovem a její budova je v současnosti jedním z nejvýraznějších architektonických prvků okolí, vzniká zde potřeba reakce a komunikace dvou sousedících dominant okolí.

Forma smuteční síně má jednoduchý princip. Jsou to dvě železobetonové skořepiny postavené proti sobě tak, že vzniká jakýsi nedokončený oblouk. Oblouk, jež tvoří alej stromů. Tento oblouk je předělen třemi kolmými zdmi z černého mramoru, jež se důrazně zakusují do obou bílých skořepin. Surový železobeton je symbolem okolních sídlišť a černý mramor je symbolem důtojného smutku a právě proto se zde tyto dva materiály setkávají, protínají se, vedou spolu dialog. Smuteční síň vychází ze svého okolí. Nechce jej narušovat ani bořit, právě naopak. Chce jej doplnit, nabídnout jinou variantu, potěšit a překvapit novým a přesto důvěrným dojmem.

Návštěvník smutečního obřadu přichází k síni po stoupající cestě a díky aleji stromů se mu pohled na budovu otevírá postupně. I sama budova vypadá s každý dalším krokem trochu jinak, a to díky perspektivě ubíhajících černých zdí s průhledy. Postupně se budova stává stále majestátnější a jednodušší až se z ní stane pouze jedna černá zeď, kterou protíná dvojice oblouků vypínajících se k nebi. Smuteční síň stojí na vyvýšené plošině, což jí dodává na důstojnosti. Návštěvník proto do budovy přichází po schodišti nebo po dvou dvouramenných rampách. Poté se ocitá na rozptylové ploše, jež je částečně kryta jak dvojicí oblouků tak markýzou nad vchodem. Budova jej postupně objímá a vítá. Po vstupu velkými kovovými vraty se příchozí ocitá přímo ve smuteční síni. Síň samotná má jednoduchý podélný tvar a je osvětlena trojicí svislých oken po stranách. Proti vstupu se nachází vyvýšená plošina pro umístění rakve, květin, řečnického pultu a jiných dekorací. Nad plošinou je zavěšen kříž, symbol smrti a křesťanství. Jinak není prostor ničím rušen a umožňuje tak příchozím poklidné rozloučení se zesnulým. Zvenku, po obou stranách smuteční síně vede cestička s rampou k wc a zadní části budovy. V zadní části se nachází průčelí obdobné průčelí přednímu, je však nižší – nacházíme se již o 1,38m výše.

I toto průčelí je charakterizováno zdí z černého mramoru, kterou proniká dvojice oblouků. Zeď z mramoru je zde však horizontální, s průhledy na hřibov, které zároveň slouží jako průchod do dolní části síně i hřbitova. Kovovou branou v zadním průčelí vstoupíme do kanceláře smuteční síně, za níž se nachází i prostor skladu.

Konstrukce budovy je jednoduchá. Dvě bílé železobetonové skořepiny jsou z TX Active betonu. Tento materiál má samočistící schopnost, a tak povrchový beton bez úpravy a jiných povrchových materiálů zůstává stále čistý a stálebarevný. Navíc tento materiál pomocí světla snižuje množství škodlivin v ovzduší a tím čistí vzduch podobně jako stromy, jako přilehlá alej, jež skořepině dala tvar. 3 zděné příčné zdi jsou obloženy černým mramorem. Střecha je v mírném sklonu nakloněna tak, aby voda odtékala do zadní části budovy, odkud je svedena okapy po obou stranách budovy. Ve zdech, jdoucích napříč střechou jsou otvory pro průtok dešťové vody. Podlaha v přijímací místnosti, skladu a na wc je betonová, opatřená jen stěrkou. Ve smuteční síni je podlaha z desek z černého mramoru stejného, jako je obložení zdí. Povrch venkovních ploch bude kvůli sladění stejný, s jakým počítá již vyhotovený návrh na vybudování nových hřbitovních ploch v zádní části řepského hřbitova. Tento návrh architektonická studie smuteční síně respektuje a je do něj vsazena.